Zpět k článkům

Služba Revive Israel

© 5/10/2018 Služba Revive Israel

Myšlenka palestinské konfederace

Daniel Juster, Th. D., Restoration from Zion [Obnova ze Sijónu]

leaders

Nový plán konfederace?

Izraelský tisk informuje o novém pokusu o řešení konfliktu mezi Izraelem a Palestinci - o „konfederačním plánu“ pro palestinské oblasti Judska a Samaří (Západní břeh Jordánu). S původním plánem přišel po válce roku 1967 Jigal Alon.

Novodobé dějiny

V letech 1948-1967 ovládalo Západní břeh (včetně východního Jeruzaléma a Starého města) Jordánsko, které nad ním vyhlásilo svou svrchovanost. Palestincům ze Západního břehu jordánské občanství nepřiznali. Pásmo Gazy ovládal Egypt a občanství jim také neudělil. Jordánsko ovládá arabský rod známý pod jménem Hášimovci. Ty nikdo za Palestince nepovažuje, ačkoli Palestinci tvoří většinu jordánského obyvatelstva.

Jordánsko, které bylo součástí původního Mandátu Palestina, je dílem Společnosti národů, která je ve svém plánu na rozdělení vytvořila a oddělila od území na západ od Jordánu patřícího tehdy ještě pod Balfourovu deklaraci. Toto území bylo potvrzeno jako domov pro židovský národ. V roce 1947 přišlo OSN s dalším plánem na rozdělení, podle nějž měl v Judsku, Samaří, východním Jeruzalémě a Pásmu Gazy vzniknout stát Palestinců a zbytek země měl tvořit stát pro Židy. Izrael tento plán přijal a arabský svět jej odmítl. Vypukla válka za nezávislost, v níž Izrael zvítězil; přišel však o jeruzalémskou čtvrť Staré město a o židovské oblasti východního Jeruzaléma, do nichž patřila i Hebrejská univerzita a Nemocnice Hadassa.

Alonův plán

Válka v roce 1967 Izraeli umožnila ovládnout celou oblast západně od Jordánu. Nyní však vypukl pověstný demografický spor. Podle něj, má-li Izrael přežít jako židovský stát, nemůže absorbovat množství Arabů, kteří převažují na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. V demokratickém státě by tak vznikla arabská většina. Proto také Alon, slavný generál a politický vůdce Strany práce, předložil ještě před dohodami z Osla první plán, jak se oddělit od Arabů na Západním břehu Jordánu. Toto řešení mělo zajistit mír mezi Izraelem a Palestinci.

Podle Alonova plánu si Izrael měl podržet oblasti východního Jeruzaléma, obzvláště ty, které byly židovské ještě před válkou v osmačtyřicátém roce, plus východojeruzalémská židovská sídliště. Plán kladl důraz na budování židovských osad v Judsku a Samaří a také na budování vojenských expozitur; obě tato opatření měla význam pro hloubkovou strategii a bezpečnost Izraele. Základní myšlenkou plánu byla expanze Izraele spojená se snahou, aby se Palestinci integrovali do Jordánska.

Jak na Alonův plán reagovalo Jordánsko

Mnoho let Izrael doufal, že by Jordánsko, které si pod vládou krále Husajna činilo na Západní břeh nárok, mohlo takový plán přijmout. Král však potom nebyl pro vizi Alonova plánu s územním kompromisem otevřen a nakonec Izraeli upřel k Západnímu břehu jakákoli práva. Proč? Protože sám má problém s obyvatelstvem. V Jordánsku je mnoho Palestinců, kteří nemají plná občanská práva; mohli by se vzepřít a svrhnout menšinu Hášimovců, která v Jordánsku vládne.

Dohody z Osla nepožadovaly výslovně palestinský stát a podle některých názorů o něm neuvažoval ani signatář těchto dohod, izraelský premiér Jicchak Rabin. V následujících letech se však jednání rychle stočila tímto směrem a Palestincům byl ze strany ministerských předsedů Baraka a Olmerta dvakrát předložen návrh státu. Když se však Pásmo Gazy odtrhlo od Palestinské autonomie a zmocnil se jej Hamás, bylo veta po jakýchkoli realistických vyhlídkách na dvoustátové řešení, třebaže jednání, která působila dojmem podpory této myšlenky, ještě pokračovala. Sám jsem napsal, že by se podle mne mělo Pásmo Gazy připojit k Egyptu a Západní břeh Jordánu uzavřít konfederaci s Jordánskem. To však takový plán odmítá kvůli obavě, že by pak jeho vládě podléhalo příliš mnoho Palestinců.

Vzhledem k jednomu chybnému předpokladu však není jakékoli řešení možné: totiž, že každý národ potřebuje plnoprávné občanství v národním státě. Existují nějaké desky mravních zákonů, kde by se o tom psalo? Proč by nemohli mít Palestinci územní autonomii, kde by si volili vlastní vládu, měli by jordánské pasy a hospodářsky by spolupracovali s Jordánskem i s Izraelem? Máme nesprávné předpoklady a to nám brání v pokroku. Takže to vypadá, že se částečně vracíme k Alonovu plánu se zachováním židovských osad na Západním břehu. Výstavba by tak byla legální v židovských oblastech, nikoli však v těch, kde již byla uzákoněna palestinská autonomie.

Je toto Trumpův plán? To nikdo neví ... zatím. Je realizovatelný? Moc to na realizaci nevypadá, protože Palestinci odmítají Izrael a zdůvodňují to nábožensky. Při tom všem nesmíme zapomínat, že - i když my bychom třeba rádi přistupovali k Palestincům humánně a spravedlivě - první, co o tom říká makrokosmická spravedlnost, je, že tato Země je zaslíbena židovskému národu. Bůh je svrchovaný a může území přidělovat podle vlastního rozhodnutí. Může existovat dočasné řešení bez uznání této skutečnosti? Může, ale trvalé řešení se nakonec bude muset podřídit Boží vůli.


Biblický význam slova pohané

Asher

Ašer Intrater hovoří o pohledu na pohanské etnické skupiny z Boží perspektivy.

Sledujte ZDE!

Titulky jsou v portugalštině, dánštině, holandštině, francouzštině a španělštině.


Zpět