Zpět k článkům

Služba Revive Israel

©13/6/2014 Revive Israel Ministries

„První Juda“

Ašer Intrater

V knize Římanům můžeme nalézt frázi „předně pro Žida“ třikrát: poprvé ve vztahu k evangeliu (1,16), podruhé ve vztahu k hněvu (2,9) a po třetí ohledně slávy (2,10). Domnívám se, že tato fráze je pokračováním z knihy Genesis, ve které kmen měl Juda „jít jako první.“ Spojení mezi „předně pro Žida“ z evangelií a „první Juda“ v Tóře ukazuje soulad božského řádu v celém kontextu biblických smluv.


Smlouva mesiáše byla aktivována skrze Izáka namísto Izmaela, jelikož Abraham byl už ženatý se Sárou. Ona měla tedy přednost.

Zaslíbení poté přešlo na  Leu, protože ona byla Jákobovou první manželkou, i když Jákob miloval více Ráchel. Smlouva by měla přejít na Rubena jako prvorozeného syna, ale skrze sexuální perverze byl diskvalifikován (Genesis 35,22). Druhý syn Šimon byl také diskvalifikován kvůli vraždě (Genesis 34,30). Lévi ztratil královskou linii kvůli své spolupráci s Šimonem, ale zachoval si kněžství jako třetí v pořadí.

Smluvní právo pak bylo předáno Judovi (Genesis 43,3). Dokázal, že je toho hoden tím, že byl ochoten se obětovat, aby zachránil Benjamína (Genesis 44,18). Když Jákob odcestoval do Egypta, prvenství Judy již bylo nastaveno (Genesis 46,28). Pořadí tábora kmenů na poušti bylo opět podřízeno prvenství Judy (Numeri 10,14). Když Izraelité dobyli zemi Kanaán, Juda šel jako první (Soudců 1,02).

Po stanovení pořadí přichází kontroverze

Spor o prioritu ohledně Judova pokolení přišel na přetřes v době, když se David stal králem. Po povstání Abšalóma 10 severních kmenů Izraele obvinilo pokolení Judy z „krádeže“ korunovačního práva (2 Samuelova 19,42-44). Juda odpověděl, že jejich prvenství pochází z blízkého příbuzenství s Davidem. Izrael odpověděl tím, že jejich kmeny jsou "10x" větší, a že je Juda zneuctil. Jenže tvrzení Judy o jeho prvenství bylo silnější než tvrzení Izraelitů o rovnosti.

Konflikt mezi Judou a Izraelem předznamenává konflikt mezi Izraelem a církví. Přestože obrovské množství lidí, které tvoří mezinárodní církev a které má velký význam, nelze přepsat Boží smlouvu a pořadí Judy, jako toho, který je prvním. Toto pořadí má platnost až do konce časů (Zachariáš 12,07), do Druhého příchodu (Matouš 23,39), a dokonce i do tisíciletého království (Matouš 19,28).

[Boží Království je ustanoveno smlouvou. Bůh je věrný svým smlouvám. Pakty ustanovují pořádek; a tento pořádek odráží strukturu autorit - ať už v manželství (1 Timoteovi 2,13), nebo v rodině, vládě, církvi nebo Izraeli]


Chvála v Duchu a Pravdě

Dan Juster

Matouš 6,33 příkazuje: „Hledejte nejprve jeho království a jeho spravedlnost.“ Prvním krokem při hledání Jeho království přes uctívání je snaha usilovat o vztah s Králem. Boží přítomnost proudí a dotýká se nás přes uctívání.

V Janovi 4 Ješua říká samařské ženě: „Vy se klaníte tomu, co neznáte. My se klaníme tomu, co známe, protože záchrana je ze Židů. Ale přichází hodina, a již je zde, kdy praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě.“

Uctívání ve skutečnosti znamená, že obsah našeho uctívání musí být založené na pravdě, a že musí být upřímné. Bůh je veleben jako Stvořitel, Ten nekonečný, který je milosrdný, milující a spravedlivý. Musí být opěvován jako Ten, kdo zasahuje do lidských dějin, aby zjevil Své dobré záměry. Například Exodus a další historické Boží činy pronikají do žalmů.

Ješua v Janovi 4. kapitole vypichuje rozdíl mezi Mojžíšovým zákonem a ustanovením zákona Nového. Ješua říká, že i ten nejmenší v Království je větší než Jan Křtitel. V této lepší Nové smlouvě se naše uctívání zaměřuje na Něj a na všechno, co pro nás udělal: Jeho ukřižování, Jeho milosrdenství, Jeho službu, Jeho vzkříšení, Jeho nanebevstoupení, Jeho vláda z nebe, Jeho návrat a Jeho budoucí vláda.

Ve známém dvojsmyslu Ješua říká: „A já, až budu vyvýšen ze země, přitáhnu všechny k sobě.“ (Jan 12,32). To se týká Jeho ukřižování, jehož prostřednictvím přitahuje všechny lidi k sobě. Taková síla a láska je prostoupena v Jeho ukřižování, že to muselo vést k Jeho vzkříšení. To je místo, kde se spravedlnost a milosrdenství dotýkají. Zde je nejúplnější vyjádření Boží lásky, Jeho utrpení se vší bolestí lidstva. Nicméně, verš také odkazuje na Jeho vyvýšení v našem uctívání.

Uctívání v duchu implikuje zápal ducha zapáleného Duchem svatým. Jako Jonathan Edwards dobře argumentoval v jeho opus magnum, Náboženském zapálení, náš vztah k Otci, Synu a Duchu je láska, která musí obsahovat emoce.


Budování lidí

Sami o sobě toho nemůžeme udělat tak moc! V této zprávě Ašer zdůrazňuje, že Boží království se skládá z lidí, a že nemáme jinou možnost, než budovat vztahy a pracovat jako tým při rozšiřování Božího království. Chcete-li sledovat toto poselství v angličtině, klikněte ZDE!


Zpět