Zpět k článkům

Služba Revive Israel

©08/11/2013 Revive Israel Ministries

Kulturn í a etnický vývoj

Ašer Intrater and Cody Archer

První společenství víry v Ješuu započalo svou existenci při Šavuotu, Letnicích. Původní složení se skládalo ze 120 židovských věřících (Skutky 1,14), tvořených převážně z rodilých „Izraelců“ z Galileje (Skutky 1,11; 2,7).

Při pečlivém čtení evangelií a Skutků odhalujeme sociální, téměř etnické napětí mezi učedníky Ješuy z Galileje a náboženskými Židy z judské a jeruzalémské oblasti (Matouš 26,73; Marek 14,70; Lukáš 22,59; 23:6; John 7,1; 7,52). To napětí mezi „Galilejci“ a „Judejci“ může být významnou paralelou současnému konfliktu mezi ortodoxními a mesiánskými Židy.

Když byl Duch svatý vylit, okamžitě se obrátilo na 3000 lidí (Skutky 2,41). Tito Židé nepocházeli přímo z Izraele a přišli do Jeruzaléma oslavit Svátky. „V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem.“ – Skutky 2,5. Jednalo se o Židy, které bychom dnes nazvali diasporou.

Nicméně byli tam také lidé z jiných etnických skupin: „…Židé i proselyté, Kréťané a Arabové“ – Skutky 2,11.
Takže v rámci celé skupiny to byli:

  1. Izraelští (Galilejští) Židé
  2. Židé z Diaspory
  3. Konvertité k Judaismu – Proselyté
  4. Evropani (Kréťané)
  5. Arabové

Tato mnohonárodnostní mezinárodní „církev“ později rozšířila evangelium do Malé Asie a Evropy. Avšak vzor různých typů větví, které jsou naroubovány dohromady (Římanům 11,17), byl patrný a byl „zabudován“ do základů ecclesii již od prvního dne. Tato směs různých jazyků, kultur a etnik způsobila v rámci komunity víry konflikt (Skutky 6,1).

Vzhledem k tomu, že se pak zahraniční návštěvníci vrátili domů, evangelium tak šířili do svých národů. Každá národní skupina hledala vlastní identitu, a dokonce i jméno. „A v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany.“ – Skutky 11,26. Židovští učedníci v Izraeli nehledali samostatné „označení“, protože viděli sebe sama jako nedílnou součást židovské komunity, která byla okolo nich – nikoli jako zakládání nového náboženství.

Vzhledem k tomu jak rostlo množství pohanských církví, začaly se vyvíjet dvě identity. Mezi národy byla tato společenství nazývána jako „církve z pohanů“ - Římanům 16,4; zatímco židovské věřící nazývali ostatek Izraele. Tak i v nynějším čase zůstal ostatek lidu podle vyvolení z milosti. Římanům 11,5. Mezinárodní rada apoštolů (Sk 15), rozhodla tak, že se tyto dvě skupiny mohou rozvíjet do vlastní sborové subkultury.

Nejen, že se evangelium šířilo do Evropy, ale také proniklo do komunity „ortodoxních“ Židů v Jeruzalémě. Desítky tisíc náboženských Židů přišli k víře a shromáždili se kolem Jákoba (Jakuba). Udržovali svůj vlastní životní styl, věrní Tóře a rabínským zvykům, to vše poněkud odlišným způsobem od původních galilejských učedníků. „Vidíš, bratře, kolik tisíc Židů uvěřilo a všichni jsou horliteli pro Zákon“ – Skutky 21,20

Tato multi-etnická rozmanitost je přirozeným výsledkem původního povolání kázat evangelium z Jeruzaléma, Judska a Samaří až na sám konec země (Skutky 1,8). Vzhledem k tomu, že se dnes evangelium vrací ze všech končin země zpátky do Izraele, kde probíhá úžasná obnova podmínek, které jsou paralelou k těm, z prvního století: Mesiánští Židé v Izraeli a diaspoře a křesťané všech kmenů, jazyků a národů (Zjevení 7,4 a 9).


Pro Life Israel

Učinili jsme závazek finanční pomoci izraelskému tělu Kristovu a to jak všem potřebným, tak rozličným sociálním službám. Tento týden se zaměříme na Be'ad Chaim (Pro Life), izraelskou neziskovou organizaci, která dělá vynikající práci v ochraně a pomoci svobodným matkám a nenarozeným dětem. Pro zhlédnutí rozhovoru s ředitelkou Be'ad Chaim, Sandy Šošani, klikněte zde.


Sandy Shoshoni
 

Zpět