Zpět k článkům

Služba Revive Israel

©14/6/2013 Revive Israel Ministries

M á ve Vás Bůh zalíbení?

Ašer Intrater

Bůh nás nejen miluje, On nás má rád. Pochopení toho, že nás má rád, že jsme v Jeho očích nalezli přízeň, a že si užívá, když může být s námi, může vyžadovat mnohem více víry než věřit, že nás miluje. Myslíme si „ Bůh je láska, takže mě musí milovat. To ale neznamená, že je mnou potěšený, nebo že si mě užívá.“

Bůh Otec dvakrát veřejně prohlásil, že miluje Ješuu a má v Něm zalíbení: poprvé při Ješuově křtu, a podruhé na Hoře proměnění.

Matouš 3,17
 A hle, ozval se hlas z nebes, který říkal: "Toto je můj Syn, Milovaný, v němž jsem nalezl zalíbení."

Matouš 17,5
Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak, a hle, z oblaku se ozval hlas, který říkal: "Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte."

První příklad se odehrává na začátku Ješuovy „služby“, před tím než udělal jakýkoliv zázrak, nebo před jakýmkoliv kázáním. Druhý se odehrává na vrcholu Ješuovy služby, když byl naplněn slávou, mocí a autoritou. Tyto dva příklady slouží jako příklad pro nás, protože jdeme v Jeho stopách.

Bůh miluje celý svět (Jan 3,16). Ale nemá zalíbení v celém světě. Každá osoba má potenciál být potěšením pro Boha, ale skutečně se jím stane pouze tehdy, když se k Němu obrátí.

Bůh má v nás zalíbení jako v Jeho malých dětech a rovněž jako v dospělých partnerech a spolupracovnících. Například, Já mám velikou radost z mé vnučky a vnuka. A zároveň nalézám potěšení v mé ženě, se kterou sloužíme přes třicet let Pánu. Toto potěšení je podobné, ale má jinou kvalitu a hloubku.

Ješua byl potěšením pro Boha po „normální“ fyzické stránce poté, co byl pokřtěn, a zároveň po stránce oslavené. Taktéž je to s námi. Bůh může být potěšen společenstvím s námi při „normálním“ času s rodinou, přáteli a při zábavě, a může se také těšit z času intenzivní služby v pomazání, ohni a moci. A i my se z Něj můžeme těšit v obou případech.


Služba syrským uprchlíkům

James Ameer

Je odhadem 10 mil. Syřanů, kteří potřebují naléhavě pomoci kvůli občanské válce. Okolo 6 mil. z nich je v Sýrii a 4 mil. jsou uprchlíky v jiných národech. Spousta arabských křesťanů, včetně palestinských, slouží těmto rodinám humanitární pomocí, vzděláním a službou evangelia. Děláme, co můžeme, abychom jim přinesli Boží království – život ze smrti.

Okolo půl milionu uprchlíků skončilo v Jordánsku, z toho 150 000 v Mafraku především v utečeneckém táboře, a 40 000 ve městě – někteří ve stanech, jiní v pronajatých domech, přičemž na každý dům připadá 15-20 lidí! Náš sbor v Mafraku s těmito uprchlíky pracuje, naplňuje jejich potřeby, jako jsou jídlo, matrace, koberce, větráky, atd…

Navštěvujeme rodiny, nasloucháme jejich srdcím, jejich bolestným příběhům, sdílíme s nimi naši lásku, a jestli je to možné pak se s nimi modlíme. Bůh učinil spoustu nádherných věcí. Následujících 60 dní se budeme snažit získat dary pro tuto službu: jestliže nás chcete podpořit, klikněte zde.


Křižovatky pro Turecko

Michael Kerem

Premiér Erdogan dal příkaz k zátahu proti protestům na náměstí Taksim v Istanbulu. Taksimské náměstí bylo vždy symbolem demokracie a svobody vyjádření a to už od počátků moderní republiky.

Tato republika byla založena roku 1923 po pádu Otomanské říše, pak následovala první světová válka, kde byli vedeni Mustafem Kemalem, neboli Ataturkem (otcem Turků) jak je znám dnes. Ačkoli 99% populace bylo muslimy, Turecko bylo dlouho sekulární republikou. Ataturk ve své touze posunout národ víc na západ přijal evropské právo, ustanovil sekulární ústavu a změnil tureckou abecedu/písmo z arabského na latinku. Dokonce změnil i den odpočinku z Pátku na Neděli, aby se přiblížil moderním státům v Evropě.

Zatímco napětí týkající se role náboženství jak ve veřejném tak v privátním životě přetrvávalo v Turecku již od počátku, až nedávno se situace začala znovu vymykat kontrole. Od roku 2002, kdy se ujal vlády Recep Tayip Erdogan začal přehlížet změny v rovnováze moci v Turecku: jelikož po prvních 80 let armáda sloužila jako obrana sekulárního státu, Erdogan efektivně ukončil jejich roli řadou soudních a politických ustanovení, která odstranila spoustu generálů z jejich úřadu a nahradil je těmi, kteří podporují stranu AKP, kterou Erdogan vede. Došlo k trvalému narušení osobních a tiskových svobod. Poslední politická rozhodnutí týkající se zahraničí odpovídají muslimským extrémistům.

To také znamená konec 500 let trvajícího pozitivního vztahu s Židy – kteří jako první získali v Otomanské říši azyl, když utíkali ze Španělska v roce 1492 kvůli inkvizici. (tento vztah se za posledních 5 let zhoršil, ale oficiálně skončil incidentem s Mavimarskou flotilou v roce 2010, kde bylo 9 tureckých islámských aktivistů zabito vojáky IDF.)
 
Co začalo jako pokojný protest proti vykořenění stromů v parku Gezi, skončilo násilným střetnutím mezi mladými liberálně smýšlejícími Turky a policejními jednotkami. Tři lidé byli zabiti, přes tisíc jich je zraněno a další tisíc jich je zatčeno. Prosím modlete se za ochranu pro turecké židy a křesťany.


Zpět