Zpět k článkům

Služba Revive Israel

©12/4/2013 Revive Israel Ministries

S námi je jich víc

Don Finto

Při čtení Královských knih, jsem pročítal pasáž, kde se píše o Elíšovi a jeho služebníku, kteří jsou uvězněni ve městě Dótan.  Syrský král obklíčil se svým jezdectvem a povozy město.

 "Oh, můj pane, co budeme dělat?" plakal sluha.
"Neboj se" odpověděl prorok.  „Protože s námi je jich víc, než s nimi.“

S námi je jich víc!  U této pasáže jsem se musel zastavit.

Vím, co dál následovalo.  Po Elíšově modlitbě se služebníkovi otevřeli oči a viděl okolní kopce plné ohnivých válečných vozů.

Jaký druh ohnivých vozů je kolem mě?  Uvažoval jsem.  A kolik andělů? 

„Hospodinův anděl se položí táborem kolem těch, kteří se bojí Boha, a bude je bránit.“ David toto napsal v jednom ze svých žalmů (34,8). „Hospodin obklopuje svůj lid“ – židovští poutníci toto proklamovali, když se přibližovali k Jeruzalému (Žalm 125,2). „Což není každý anděl jen duchem, vyslaným k službě těm, kdo mají dojít spasení?“ dodává pisatel knihy Židům.

 Obklopeni anděly – kopce plné koní a ohnivých vozů – Hospodinův anděl mě obklopuje – andělé vysláni ke službě.

Protože s námi je jich víc, než s nimi! Buďte povzbuzeni!


Situace v Koreji

Mansuk Song

Kvůli ekonomickým sankcím OSN, které jsou vydané proti Severní Koreji, se korejská diktatura snaží upoutat pozornost USA a Jižní Koreje vojenskými hrozbami. Severní Korea ztrácí své investice v Číně a v dalších jiných státech, zatímco Jižní Korea získává stále více nových zahraničních investorů. Jihokorejská burza je stabilní a bez jakýkoliv výkyvů. Jestliže Severní Korea jakkoliv vojensky zaútočí, povstane proti ní vážná odplata.
Prosím, modleme se za pokojné ukončení zlého režimu v Severní Koreji, který pronásleduje křesťany a působí strach a nestabilitu napříč celým světem.


Šavuot - Letnice

Prosím poznamenejte si ve svých kalendářích celonoční modlitby a půst v předvečer Letnic (Šavuot). Sbory a modlitební domy v Izraeli se k nám jednomyslně přidají v noci ze 14. na 15. května (Skutky 1,14) po 12 hodin od 22:00 do 10:00 izraelského času. Budeme se přimlouvat za naplnění zaslíbení o celosvětovém probuzení v posledních časech (Skutky 2,17). Na internetu a živých vysíláních se k nám připojí modlitební skupinky z celého světa. Chválicí a modlitební témata stejně jako internetové spojení vám zašleme v následujících týdnech. Prosíme vás, abyste se k nám u příležitosti tvorby této „historické události“ připojili.


Ortiz Video

Jack Teitel, „židovský terorista“, který v roce 2008 vyhodil do vzduchu dům mesiánsko-židovké rodiny Ortizů a vážně zranil jejich syna Amiela, byl shledán tento týden vinným a odsouzen k dvojnásobnému trestu doživotí. Zde přikládáme video z Moaz, ve kterém vystupuje otec, David Ortiz.
http://maozblog.com/israel/justice-for-ami-ortiz/#.UWa8s6JmiSp


Osvětim 2013

Bella Davidov

Právě jsem se vrátila ze svého výjezdu do Polska, kde jsem navštívila Osvětim a Březinku. Narodila jsem se v utečeneckém táboře v Německu v roce 1947. Oba moji rodiče přežili Holokaust, při kterém ztratili většinu rodiny a majetku. Pouze jeden z bratrů mého otce přežil díky tomu, že se ve třicátých letech vrátil do Izraele.

Oba moji rodiče byli Poláci. Moje matka se narodila v židovské části Varšavy. Když Němci obsadili Polsko, jejich čtvrť byla proměněna v ghetto. Využila možnost utéci do Ruska. Toulající se z místa na místo a vzdorujíce veškerým nepřízním osudu – mrazivá zima, hlad, bez střechy nad hlavou, bez šatů, nakonec přežila. Po válce se vrátila zpět do Varšavy, kterou však nalezla zničenou a to včetně ulice, ve které vyrostla. Při prohledávání sutin hledajíce cokoliv, co jí kdysi patřilo, nenašla nic. Nikdo kromě ní nepřežil (moje maminka umřela v roce 1998 ve věku 85 let).

Byl mi teprve rok, když byl v roce 1948 vyhlášen náš stát a my emigrovali do Izraele. Takže jsem vyrostla spolu s židovským národem. Slýchávala jsem o událostech Holokaustu po celý svůj život, avšak po té, co jsem se stala věřící v Ješuu, a porostla ve víře, zatoužila jsem pochopit tuto neuvěřitelnou katastrofu, která dopadla na můj lid. Teď přišel čas na odkrytí mých kořenů a moje sestra Liat mě doprovázela.

Když jsme dorazili do Osvětimi, byl ten jarní den až neobvykle studený. Kráčela jsem ve sněhu a poslouchala polskou průvodkyni, která vysvětlovala, že „vězni“ (kterými byli hlavně Židé), byli na toto místo dopravováni vlakem. Po příjezdu došlo k segregaci podle pohlaví a byly jim vzaty jejich cennosti a oblečení. Pak byli posláni do plynových komor. Zachvěla jsem se, když jsem tam stála a to vše poslouchala, ale nebylo to kvůli zimě. Stojíce v tomto táboře smrti a vidouce monumentálnost tohoto místa, přemýšlela jsem: „Je ohromující, kam až Nacisté byli schopni zajít, aby zabili Židy. Bylo postaveno tak mnoho budov, aby je ubytovali. Jaká to investice!“

Dnes je Osvětim návštěvním místem pro mnoho lidí z celého světa. Slýcháváme číslo „6 miliónů“ Židů, kteří zemřeli, ale je těžké si uvědomit význam tak velkého množství lidí. Avšak když vidíte obrovské hromady vlasů, bot, kartáčků na zuby a brýlí, jen nám to napovídá, kolik lidí zemřelo. Když jsem viděla hromadu brýlí, došlo mi, že to nejsou pouze brýle, ale každý pár představuje Žida, který byl zavražděn.

Plakala jsem a modlila se k Bohu, aby to vše nebylo marné. Z popela Holokaustu přivedl Svůj lid zpátky do Své Země a teď nás přivádí k Sobě. Přidávám se k Pavlově modlitbě: „Bratří, toužím z celého srdce a modlím se k Bohu, aby Izrael došel spásy.“ (Římanům 10,1)


Zpět