Zpět k článkům

Služba Revive Israel

©5/5/2012 Revive Israel Ministries

Profesor Benzion Netanjahu

Ašer Intrater

V počátcích 20. století byl ve východní Evropě vůdčím sionistickým aktivistou rabín Natan Milikovski. V roce 1910 se ve Varšavě narodil jeho syn Benzion. A v roce 1920 rodina Milikovskich emigrovala do Izraele. Ve svých spisech rabín Milikovski používal pseudonym „Netanjahu“ a jeho syn Benzion Milikovski později přijal toto jméno za své hebrejské příjmení.

Benzion studoval na Hebrejské Univerzitě a stal se součástí kruhu intelektuálů, kteří se setkávali okolo profesora Josefa Klausnera. Benzion se pak stal profesorem historie, přičemž napsal velice přínosnou 1400 stránkovou studii o Španělské inkvizici (prohlašoval zde, že Marranos nebyli ke konverzím nuceni, bylo to z jejich vlastní vůle). [pozn.překl. Marranos- Židé žijící na území Španělska, kteří konvertovali ke křesťanství.] Spolu s profesorem Izajášem Liebowitzem vydali Hebrejskou encyklopedii.

Otec „Revizionistického“ sionismu byl Zev Jabotinsky. Jabotinsky měl dva hlavní učedníky: Menahem Begin, který se později stal premiérem, a Benzion Netanjahu. Když v roce 1940 Jabotinsky zemřel, Benzion převzal jeho místo intelektuála a ideologa Revizionistického hnutí. Netanjahuova rodina se přestěhovala do Spojených států Amerických a Benzion se stal vůdčím hlasem, který varoval před nadcházející pohromou, které čelí Židé v Evropě.

Jako „Revizionista“, Benzion věřil, že Židům patří země „po obou stranách Jordánu“. Rozdělující plán OSN byl ratifikován hlasováním 29. listopadu roku 1947 a uznáním státnosti Izraele. Zatímco ratifikace byla přijata drtivou většinou Židů v Izraeli s radostí, Benzion stál v opozici.

Netanjahuova rodina se pak znovu vrátila do Izraele, aby se stala součástí zakládání nového státu. Zatímco Benzionův prvorozený, Joni, který byl zabit jako velitel známého izraelského komanda útočícího při Entebbe, se narodil v New Yorku, jeho druhý a třetí syn, Benjamin a Ido, se narodili v Izraeli krátce poté, co se vrátili z USA.

Během svých předešlých studií na Hebrejské Univerzitě Benzion potkal Zilah, která se pak stala jeho ženou. Sestra Zilah měla také syna, který se jmenoval Benjamin, a dala mu přezdívku „Bibi“. Zilah pak udělala totéž a tak oba nazývali „Bibi“.
Benjamin „Bibi“ Netanjahu teď slouží své druhé volební období jako premiér Izraele. Vypráví o vlivu svého otce na jeho život a jednou řekl: „abyste porozuměli synu, musíte poznat otce“.

Benzion Netanjahu nás opustil toto pondělí ráno ve věku 102 let, s čistou myslí a „prořízlou pusou“ až do konce! Jeho pohřbu se zúčastnily politické špičky a vojenští vůdci z celé země. Jeho synové Benjamin a Ido četli „Kaddish“ a oslavné řeči. Prezident Šimon Peres se ve své řeči obrátil na Benjamina Netanjahua a řekl: „Tvůj otec psal historii a ty ji tvoříš se stejným citem a odkazem“.

Sestaveno z článků: Dova Eichvalda, Itamara Eichnera, Šaloma Jerušalamiho, Eitana Habera, Arika Bendera, Eliho Bradensteina, Mošeho Ronena, Amichaie Atheliho, Boaze Hendela, Jaira Lapida a Šeriho Blikova.


Smluvní vztahy

Náš přístup k životu a službě je založený na smluvních vztazích. Bůh je Bohem lásky. Proto mají vztahy nejvyšší prioritu. Smlouva je rámcem pro budování vztahů důvěry. Bible samotná je smluvním dokumentem.

A protože máme smlouvu s Bohem, naše vzájemné vztahy by měly být založeny na principech smluvního typu. Dva hlavní principy smlouvy jsou loajálnost vůči přátelům a jednota ve společných činech. Biblické hodnoty smlouvy zahrnují správné postoje k autoritám a příkazům. (Tyto principy jsou shrnuty v knize Smluvní vztahy – Ašer Intrater)

Součástí smluvních hodnot je se učit, jak komunikovat způsobem, aby naše slova budovala důvěru. Mluvme pravdu v lásce – Efezským 4,15 a ujišťujme se, že každé slovo je dobré k poučení – Efezským 4,29 bez jakýchkoli pomluv. Když tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. – Matouš 18,15. Tento typ smluvního dialogu je navrhnut tak, aby zachoval přátelství a ochránil nás před vzájemným zraněním se.

Našim cílem není tvoření projektů, ale budování lidí. Větší hodnotu má pro nás charakter než charisma. Boží království je sítí přátelství. Konečným cílem učednictví je vlastně přátelství. Jan 15,15 - Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co činí jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, neboť jsem vám dal poznat všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Lidé jsou více než projekty.

Smlouva je zavázání se k celoživotním vztahům. Jsme zavázání budovat takový druh přátelství, proto investujeme spoustu času do rozvoje vztahů v týmu během každé služby a projektu. Na konci života v budování Božího království bychom měli sdílet ovoce překrývajících se okruhů přátel, kteří spolu s námi vstoupí to věčnosti.


Původ jména „Ješua“

Izraelské odvětví organizace „Židé pro Ježíše“ právě v novinách rozjíždí v hebrejštině kampaň se sloganem: „Ješu = Ješua = J`šuah“. Jméno Ješu je nejběžnějším názvem v hebrejštině pro Ježíše, ale je to velice hanlivé, znamená „Jeho jméno vymazáno“. (Ačkoli někteří učenci tvrdí, že je to pouze přepis z řeckého lesous).

Numeri 13,16, Jozueho jméno je změněno z Hošea na Jehošua. Jméno Jehošua je spojením jména JHVH (Jehovah) a slova pro spasení (J`šuah). Takže Jozuovo jméno znamená „Jehova spasitel“/ „Jehova zachraňuje“, což je prorockým předobrazem přicházejícího Mesiáše (Matouš 1,21). Ješua je Jeho jméno a to znamená spasení/záchrana. (Možná by bylo lepší překládat Jeho jméno jako Jozue namísto Ježíš, aby se zachoval historický význam).

Okolo 700 let po Jozuem a asi 700 let před Ješuou, se toto jméno zkrátilo z Jehošua na Ješua. V posledních knihách hebrejské Bible (Paralipomenon, Ezdráš a Nehemjáš) se zkrácená forma jména Ješua objevuje 31 krát. Jméno Ješua bylo populárním hebrejským jménem v Izraeli již staletí před Novou Smlouvou, a proto zde není žádný důvod pro to, jej nepoužívat dnes.


Zpět